Verse 1
बृहस्पतिरुवाच याज्ञवल्क्यं यदनु कुरुक्षेत्रं देवानां देवयजनं सर्वेषां भूतानां ब्रह्मसदनम्। अविमुक्तं वै कुरुक्षेत्र देवानां देवयजनं सर्वेषां भूतानां ब्रह्मसदनम्। तस्माद्यत्र क्वचन गच्छति तदेव मन्येत तदविमुक्तमेव । इदं वै कुरुक्षेत्रं देवानां देवयजनं सर्वेषां भूतानां ब्रह्मसदनम्। अत्र हि जन्तोः प्राणेषुत्क्रममाणेषु रुद्रस्तारकं ब्रह्म व्याचष्टे येनासावमृतीभूत्वा मोक्षीभवति। तस्मादविमुक्तमेव निषेवेत अविमुक्तं न विमुञ्चेदेवमेवैतद्याज्ञवल्क्यः ॥
bṛhaspatiruvāca yājñavalkyaṃ yadanu kurukṣetraṃ devānāṃ devayajanaṃ sarveṣāṃ bhūtānāṃ brahmasadanam। avimuktaṃ vai kurukṣetra devānāṃ devayajanaṃ sarveṣāṃ bhūtānāṃ brahmasadanam। tasmādyatra kvacana gacchati tadeva manyeta tadavimuktameva । idaṃ vai kurukṣetraṃ devānāṃ devayajanaṃ sarveṣāṃ bhūtānāṃ brahmasadanam। atra hi jantoḥ prāṇeṣutkramamāṇeṣu rudrastārakaṃ brahma vyācaṣṭe yenāsāvamṛtībhūtvā mokṣībhavati। tasmādavimuktameva niṣeveta avimuktaṃ na vimuñcedevamevaitadyājñavalkyaḥ ॥
Verse 2
अथ हैनमत्रिः पप्रच्छयाज्ञवल्क्यं य एषोऽनन्तोऽव्यक्त आत्मा तं कथमहं विजानीयामिति । स होवाच याज्ञवल्क्यः सोऽविमुक्त उपास्यो य एषोऽनन्तोऽव्यक्त आत्मा सोऽविमुक्ते प्रतिष्ठित इति ॥
atha hainamatriḥ papracchayājñavalkyaṃ ya eṣo'nanto'vyakta ātmā taṃ kathamahaṃ vijānīyāmiti । sa hovāca yājñavalkyaḥ so'vimukta upāsyo ya eṣo'nanto'vyakta ātmā so'vimukte pratiṣṭhita iti ॥
Verse 3
सोऽविमुक्तः कस्मिन्प्रतिष्ठित इति वरणायां नास्यां च मध्ये प्रतिष्ठित इति । का वै वरणा का च नासीति सर्वानिन्द्रियकृतान्दोषान्वारयतीति तेन वरण भवति । सर्वानिन्द्रियकृतान्पा-पन्नाशयतीति तेन नासी भवतीति।कतमच्चास्य स्थानं भवतीति । भ्रुवोर्घ्राणस्य च यः संधिः स एष द्योर्लोकस्य परस्य च संधिर्भवतीति । एतद्वै संधिं संध्यां ब्रह्मविद उपासत इति सोऽविमुक्त उपास्य इति । सोऽविमुक्तं ज्ञानमाचष्टे यो वै तदेतदेवं वेदेति ॥
so'vimuktaḥ kasminpratiṣṭhita iti varaṇāyāṃ nāsyāṃ ca madhye pratiṣṭhita iti । kā vai varaṇā kā ca nāsīti sarvānindriyakṛtāndoṣānvārayatīti tena varaṇa bhavati । sarvānindriyakṛtānpā-pannāśayatīti tena nāsī bhavatīti।katamaccāsya sthānaṃ bhavatīti । bhruvorghrāṇasya ca yaḥ saṃdhiḥ sa eṣa dyorlokasya parasya ca saṃdhirbhavatīti । etadvai saṃdhiṃ saṃdhyāṃ brahmavida upāsata iti so'vimukta upāsya iti । so'vimuktaṃ jñānamācaṣṭe yo vai tadetadevaṃ vedeti ॥
Verse 4
अथ हैनं ब्रह्मचारिण ऊचुः किं जप्येनामृतत्वं ब्रूहीति। स होवाच याज्ञवल्क्यः । शतरुद्रियेणेत्येतानि ह वा अमृतनामधेयान्येतैर्ह वा अमृतो भवतीति ॥
atha hainaṃ brahmacāriṇa ūcuḥ kiṃ japyenāmṛtatvaṃ brūhīti। sa hovāca yājñavalkyaḥ । śatarudriyeṇetyetāni ha vā amṛtanāmadheyānyetairha vā amṛto bhavatīti ॥
Verse 5
अथ ह जनको ह वैदेहो याज्ञवल्क्यमुपसमेत्योवाच भगवन् संन्यासमनुब्रूहीति । स होवाच याज्ञवल्क्यो ब्रह्मचर्यं समाप्य गृही भवेत्, गृही भूत्वा वनी भवेत्, वनी भूत्वा प्रव्रजेत् । यदि वेतरथा ब्रह्मचर्यादेव प्रव्रजेद्गृहाद्वा वनाद्वा । अथ पुनरव्रती वा व्रती वा स्नातको वाऽस्नातको वा उत्सन्नाग्निरनग्निको वा यदहरेव विरजेत्तदहरेव प्रव्रजेत् ॥
atha ha janako ha vaideho yājñavalkyamupasametyovāca bhagavan saṃnyāsamanubrūhīti । sa hovāca yājñavalkyo brahmacaryaṃ samāpya gṛhī bhavet, gṛhī bhūtvā vanī bhavet, vanī bhūtvā pravrajet । yadi vetarathā brahmacaryādeva pravrajedgṛhādvā vanādvā । atha punaravratī vā vratī vā snātako vā'snātako vā utsannāgniranagniko vā yadahareva virajettadahareva pravrajet ॥
Verse 6
तद्धैके प्राजापत्यामेवेष्टिं कुर्वन्ति। तदु तथा न कुर्यादाग्नेयीमेव कुर्यात्। अग्निर्ह वै प्राणः। प्राणमेवैतया करोति पश्चान्त्रैधातवीयामेव कुर्यात् । एतयैव त्रयो धातवो यदुत सत्त्वं रजस्तम इति।अयं ते योनिर्ऋत्वियो यतो जातो अरोचथाः ।तं जानन्नग्न आरोहाथा नो वर्धयरयिम् इत्यनेन मन्त्रेणाग्निमाजिघ्रेत्। एष ह वा अग्नेर्योनिर्यः प्राणः ।प्राणं गच्छ स्वाहेत्येव मेवैतदाह॥
taddhaike prājāpatyāmeveṣṭiṃ kurvanti। tadu tathā na kuryādāgneyīmeva kuryāt। agnirha vai prāṇaḥ। prāṇamevaitayā karoti paścāntraidhātavīyāmeva kuryāt । etayaiva trayo dhātavo yaduta sattvaṃ rajastama iti।ayaṃ te yonirṛtviyo yato jāto arocathāḥ ।taṃ jānannagna ārohāthā no vardhayarayim ityanena mantreṇāgnimājighret। eṣa ha vā agneryoniryaḥ prāṇaḥ ।prāṇaṃ gaccha svāhetyeva mevaitadāha॥
Verse 7
ग्रामादग्निमाहृत्य पूर्ववदग्निमाघ्रापयेत् । यद्यग्निं न विन्देदप्सु जुहुयात्। आपो वै सर्वा देवताः। सर्वाभ्यो देवताभ्यो जुहोमि स्वाहेति हुत्वा समुद्धत्य प्राश्नीयात्सायं हविरमामयं मोक्षमन्त्रस्त्रय्येवं विन्देत् । तद्बह्येतदुपासितव्यम्। एवमेवैतद्भगवन्निति वै याज्ञवल्क्यः ॥
grāmādagnimāhṛtya pūrvavadagnimāghrāpayet । yadyagniṃ na vindedapsu juhuyāt। āpo vai sarvā devatāḥ। sarvābhyo devatābhyo juhomi svāheti hutvā samuddhatya prāśnīyātsāyaṃ haviramāmayaṃ mokṣamantrastrayyevaṃ vindet । tadbahyetadupāsitavyam। evamevaitadbhagavanniti vai yājñavalkyaḥ ॥
Verse 8
अथ हैनमत्रिः पप्रच्छ याज्ञवल्क्यम्। पृच्छामि त्वा याज्ञवल्क्य अयज्ञोपवीती कथं ब्राह्मण इति । स होवाच याज्ञवल्क्य इदमेवास्य तद्यज्ञोपवीतं य आत्मा अपः प्राश्याचम्यायं विधिः परिव्राजकानाम्॥
atha hainamatriḥ papraccha yājñavalkyam। pṛcchāmi tvā yājñavalkya ayajñopavītī kathaṃ brāhmaṇa iti । sa hovāca yājñavalkya idamevāsya tadyajñopavītaṃ ya ātmā apaḥ prāśyācamyāyaṃ vidhiḥ parivrājakānām॥
Verse 9
वीराध्वाने वाऽनाशके वाऽपां प्रवेशे वाऽग्निप्रवेशे वा महाप्रस्थाने वाऽथ परिव्राड् - विवर्णवासा मुण्डोऽपरिग्रहः शुचिरद्रोही भैक्षाणो ब्रह्मभूयाय भवति। यद्यातुरः स्यान्मनसा वाचा संन्यसेत् । एष पन्था ब्रह्मणा हानुवित्तस्तेनैति संन्यासी ब्रह्मविदित्येवमेवैष भगवन्निति वै याज्ञवल्क्यः ॥
vīrādhvāne vā'nāśake vā'pāṃ praveśe vā'gnipraveśe vā mahāprasthāne vā'tha parivrāḍ - vivarṇavāsā muṇḍo'parigrahaḥ śuciradrohī bhaikṣāṇo brahmabhūyāya bhavati। yadyāturaḥ syānmanasā vācā saṃnyaset । eṣa panthā brahmaṇā hānuvittastenaiti saṃnyāsī brahmavidityevamevaiṣa bhagavanniti vai yājñavalkyaḥ ॥
Verse 10
तत्र परमहंसा नाम संवर्तकारुणिश्वेतकेतुदुर्वासऋभुनिदाघजडभरतदत्तात्रेयरै-वतकप्रभृतयोऽव्यक्तलिङ्गा अव्यक्ताचारा अनुन्मत्ता उन्मत्तवदाचरन्तः॥
tatra paramahaṃsā nāma saṃvartakāruṇiśvetaketudurvāsaṛbhunidāghajaḍabharatadattātreyarai-vatakaprabhṛtayo'vyaktaliṅgā avyaktācārā anunmattā unmattavadācarantaḥ॥
Verse 11
त्रिदण्डं कमण्डलु शिक्यं पात्रं जलपवित्रं शिखां यज्ञोपवीतं चेत्येतत्सर्वं भूः स्वाहेत्यप्सु परित्यज्यात्मानमन्विच्छेत् ॥
tridaṇḍaṃ kamaṇḍalu śikyaṃ pātraṃ jalapavitraṃ śikhāṃ yajñopavītaṃ cetyetatsarvaṃ bhūḥ svāhetyapsu parityajyātmānamanvicchet ॥
Verse 12
यथाजातरूपधरो निर्द्वन्द्वो निष्परिग्रहस्तत्तत्त्वब्रह्ममार्गे सम्यक्संपन्नः शुद्धमानसः प्राणसंधारणार्थं यथोक्तकाले विमुक्तो भैक्षमाचरन्नुदरपात्रेण लाभालाभौ समौ भूत्वा शून्यागारदेवगृहतृणकूटवल्मीकवृक्षमूलकुलालशालाग्निहोत्रशालानदीपुलिन गिरिकुहरक-न्दरकोटरनिर्झरस्थण्डिलेष्वनिकेतवास्यप्रयत्नो निर्ममः शुक्लध्यानपरायणोऽध्यात्मनिष्ठः शुभाशुभकर्मनिर्मूलनपरः संन्यासेन देहत्यागं करोति स परमहंसो नाम स परमहंसो नामेति ॥
yathājātarūpadharo nirdvandvo niṣparigrahastattattvabrahmamārge samyaksaṃpannaḥ śuddhamānasaḥ prāṇasaṃdhāraṇārthaṃ yathoktakāle vimukto bhaikṣamācarannudarapātreṇa lābhālābhau samau bhūtvā śūnyāgāradevagṛhatṛṇakūṭavalmīkavṛkṣamūlakulālaśālāgnihotraśālānadīpulina girikuharaka-ndarakoṭaranirjharasthaṇḍileṣvaniketavāsyaprayatno nirmamaḥ śukladhyānaparāyaṇo'dhyātmaniṣṭhaḥ śubhāśubhakarmanirmūlanaparaḥ saṃnyāsena dehatyāgaṃ karoti sa paramahaṃso nāma sa paramahaṃso nāmeti ॥