Verse 1
श्रीमहाविष्णु सच्चिदानन्दलक्षणं रामचन्द्रं दृष्ट्वा सर्वाङ्गसुन्दरं मुनयो वनवासिनो विस्मिता बभूवुः । तं होचुर्नोऽवद्यमवतारान्वै गण्यन्ते आलिङ्गामो भवन्तमिति । भवान्तरे कृष्णावतारे यूयं गोपिका भूत्वा मामालिङ्गथ अन्ये येऽवतारास्ते हि गोपा नः स्त्रीश्च नो कुरु। अन्योन्यविग्रहं धार्यं तवाङ्गस्पर्शनादिह। शश्वत्स्पर्शयितास्माकं गृह्णीमोऽवतारान्वयम्॥
śrīmahāviṣṇu saccidānandalakṣaṇaṃ rāmacandraṃ dṛṣṭvā sarvāṅgasundaraṃ munayo vanavāsino vismitā babhūvuḥ । taṃ hocurno'vadyamavatārānvai gaṇyante āliṅgāmo bhavantamiti । bhavāntare kṛṣṇāvatāre yūyaṃ gopikā bhūtvā māmāliṅgatha anye ye'vatārāste hi gopā naḥ strīśca no kuru। anyonyavigrahaṃ dhāryaṃ tavāṅgasparśanādiha। śaśvatsparśayitāsmākaṃ gṛhṇīmo'vatārānvayam॥
Verse 2
रुद्रादीनां वचः श्रुत्वा प्रोवाच भगवान्स्वयम्। अङ्गसङ्गं करिष्यामि भवद्वाक्यं करोम्यहम्॥
rudrādīnāṃ vacaḥ śrutvā provāca bhagavānsvayam। aṅgasaṅgaṃ kariṣyāmi bhavadvākyaṃ karomyaham॥
Verse 3
मोदितास्ते सुराः सर्वे कृतकृत्याधुना वयम्। यो नन्दः परमानन्दो यशोदा मुक्तिगेहिनी ॥
moditāste surāḥ sarve kṛtakṛtyādhunā vayam। yo nandaḥ paramānando yaśodā muktigehinī ॥
Verse 4
माया सा त्रिविधा प्रोक्ता सत्त्वराजसतामसी । प्रोक्ता च सात्त्विकी रुद्रे भक्ते ब्रह्मणि राजसी ।।
māyā sā trividhā proktā sattvarājasatāmasī । proktā ca sāttvikī rudre bhakte brahmaṇi rājasī ।।
Verse 5
तामसी दैत्यपक्षेषु माया त्रेधा ह्युदाहृता। अजेया वैष्णवी माया जप्येन च सुता पुरा ॥
tāmasī daityapakṣeṣu māyā tredhā hyudāhṛtā। ajeyā vaiṣṇavī māyā japyena ca sutā purā ॥
Verse 6
देवकी ब्रह्मपुत्रा सा या वेदैरुपगीयते । निगमो वसुदेवो यो वेदार्थ: कृष्णरामयोः ।।
devakī brahmaputrā sā yā vedairupagīyate । nigamo vasudevo yo vedārtha: kṛṣṇarāmayoḥ ।।
Verse 7
स्तुवते सततं यस्तु सोऽवतीर्णो महीतले। वने वृन्दावने क्रीडन्गोपगोपीसुरैः सह ॥
stuvate satataṃ yastu so'vatīrṇo mahītale। vane vṛndāvane krīḍangopagopīsuraiḥ saha ॥
Verse 8
गोप्यो गाव ऋचस्तस्य यष्टिका कमलासनः । वंशस्तु भगवान् रुद्रः शृङ्गमिन्द्रः सगोसुरः ॥
gopyo gāva ṛcastasya yaṣṭikā kamalāsanaḥ । vaṃśastu bhagavān rudraḥ śṛṅgamindraḥ sagosuraḥ ॥
Verse 9
गोकुलं वनवैकुण्ठं तापसास्तत्र ते द्रुमाः । लोभक्रोधादयो दैत्याः कलिकालस्तिरस्कृतः ।।
gokulaṃ vanavaikuṇṭhaṃ tāpasāstatra te drumāḥ । lobhakrodhādayo daityāḥ kalikālastiraskṛtaḥ ।।
Verse 10
गोपरूपो हरिः साक्षान्मायाविग्रहधारणः। दुर्बोधं कुहकं तस्य मायया मोहितं जगत्॥
goparūpo hariḥ sākṣānmāyāvigrahadhāraṇaḥ। durbodhaṃ kuhakaṃ tasya māyayā mohitaṃ jagat॥
Verse 11
दुर्जया सा सुरैः सर्वैर्धृष्टिरूपो भवेद्विजः । रुद्रो येन कृतो वंशस्तस्य माया जगत्कथम्॥
durjayā sā suraiḥ sarvairdhṛṣṭirūpo bhavedvijaḥ । rudro yena kṛto vaṃśastasya māyā jagatkatham॥
Verse 12
बलं ज्ञानं सुराणां वै तेषां ज्ञानं हृतं क्षणात्। शेषनागोभवेद्रामः कृष्णो ब्रहमैव शाश्वतम् ॥
balaṃ jñānaṃ surāṇāṃ vai teṣāṃ jñānaṃ hṛtaṃ kṣaṇāt। śeṣanāgobhavedrāmaḥ kṛṣṇo brahamaiva śāśvatam ॥
Verse 13
अष्टावष्टसहस्त्रे द्वे शताधिक्यः स्त्रियस्तथा। ऋचोपनिषदस्ता वै ब्रह्मरूपा ऋचः स्त्रियः ॥
aṣṭāvaṣṭasahastre dve śatādhikyaḥ striyastathā। ṛcopaniṣadastā vai brahmarūpā ṛcaḥ striyaḥ ॥
Verse 14
द्वेषश्चाणूरमल्लोऽयं मत्सरो मुष्टिको जयः। दर्पः कुवलयापीडो गर्वो रक्षः खगो बकः ॥
dveṣaścāṇūramallo'yaṃ matsaro muṣṭiko jayaḥ। darpaḥ kuvalayāpīḍo garvo rakṣaḥ khago bakaḥ ॥
Verse 15
दया सा रोहिणी माता सत्यभामा धरेति वै। अघासुरो महाव्याधिः कलिः कंसः स भूपतिः ॥
dayā sā rohiṇī mātā satyabhāmā dhareti vai। aghāsuro mahāvyādhiḥ kaliḥ kaṃsaḥ sa bhūpatiḥ ॥
Verse 16
शमो मित्रः सुदामा च सत्याक्रूरोद्धवो दमः । यः शङ्खः स स्वयं विष्णुर्लक्ष्मीरूपो व्यवस्थितः ॥
śamo mitraḥ sudāmā ca satyākrūroddhavo damaḥ । yaḥ śaṅkhaḥ sa svayaṃ viṣṇurlakṣmīrūpo vyavasthitaḥ ॥
Verse 17
दुग्धसिन्धौ समुत्पन्नो मेघघोषस्तु संस्मृतः। दुग्धोदधिः कृतस्तेन भग्नभाण्डो दधिग्रहे॥
dugdhasindhau samutpanno meghaghoṣastu saṃsmṛtaḥ। dugdhodadhiḥ kṛtastena bhagnabhāṇḍo dadhigrahe॥
Verse 18
क्रीडते बालको भूत्वा पूर्ववत्सुमहोदधौ। संहारार्थं च शत्रूणां रक्षणाय च संस्थितः ॥
krīḍate bālako bhūtvā pūrvavatsumahodadhau। saṃhārārthaṃ ca śatrūṇāṃ rakṣaṇāya ca saṃsthitaḥ ॥
Verse 19
कृपार्थं सर्वभूतानां गोप्तारं धर्ममात्मजम्। यत्स्रष्टुमीश्वरेणासीत्तच्चक्रं ब्रह्मरूपधृक् ॥
kṛpārthaṃ sarvabhūtānāṃ goptāraṃ dharmamātmajam। yatsraṣṭumīśvareṇāsīttaccakraṃ brahmarūpadhṛk ॥
Verse 20
जयन्तीसंभवो वायुश्चमरो धर्मसंज्ञितः । यस्यासौ ज्वलनाभासः खड्गरूपो महेश्वरः ।।
jayantīsaṃbhavo vāyuścamaro dharmasaṃjñitaḥ । yasyāsau jvalanābhāsaḥ khaḍgarūpo maheśvaraḥ ।।
Verse 21
कश्यपोलूखलः ख्यातो रज्जुर्माताऽदितिस्तथा। चक्रं शङ्खं च संसिद्धिं बिन्दुं च सर्वमूर्धनि ।।
kaśyapolūkhalaḥ khyāto rajjurmātā'ditistathā। cakraṃ śaṅkhaṃ ca saṃsiddhiṃ binduṃ ca sarvamūrdhani ।।
Verse 22
यावन्ति देवरूपाणि वदन्ति विबुधा जनाः। नमन्ति देवरूपेभ्य एवमादि न संशयः ।।
yāvanti devarūpāṇi vadanti vibudhā janāḥ। namanti devarūpebhya evamādi na saṃśayaḥ ।।
Verse 23
गदा च कालिका साक्षात्सर्वशत्रुनिबर्हणी। धनुः शार्ङंग स्वमाया च शरत्कालः सुभोजनः ।।
gadā ca kālikā sākṣātsarvaśatrunibarhaṇī। dhanuḥ śārṅaṃga svamāyā ca śaratkālaḥ subhojanaḥ ।।
Verse 24
अब्जकाण्डं जगद्वीजं धृतं पाणौ स्वलीलया। गरुडो वटभाण्डीरः सुदामा नारदो मुनिः ।।
abjakāṇḍaṃ jagadvījaṃ dhṛtaṃ pāṇau svalīlayā। garuḍo vaṭabhāṇḍīraḥ sudāmā nārado muniḥ ।।
Verse 25
वृन्दा भक्तिः क्रिया बुद्धिः सर्वजन्तुप्रकाशिनी। तस्मान्न भिन्नं नाभिन्नमाभिर्भिन्नो न वै विभुः ।।
vṛndā bhaktiḥ kriyā buddhiḥ sarvajantuprakāśinī। tasmānna bhinnaṃ nābhinnamābhirbhinno na vai vibhuḥ ।।
Verse 26
भूमावुत्तारितं सर्वं वैकुण्ठं स्वर्गवासिनाम् ।। सर्वतीर्थफलं लभते य एवं वेद। देहबन्धाद्विमुच्यते इत्युपनिषत् ।।
bhūmāvuttāritaṃ sarvaṃ vaikuṇṭhaṃ svargavāsinām ।। sarvatīrthaphalaṃ labhate ya evaṃ veda। dehabandhādvimucyate ityupaniṣat ।।