Verse 1
चित्रो ह वै गार्ग्यायणिर्यक्ष्यमाण आरुणिं वन्वे । स ह पुत्रं श्वेतकेतुं प्रजिघाय याजयेति । तं । हासीनं पप्रच्छ गौतमस्य पुत्रास्ते संवृतं लोके यस्मिन्माधास्यस्यन्यमुताहो बोद्धवा तस्य मा लोके धास्यसीति । स होवाच नाहमेतद्वेद हन्ताचार्यं पृच्छानीति । स ह पितरमासाद्य पप्रच्छेतीति मा प्राक्षीत्कथं प्रतिब्रवाणीति । स होवाचाहमप्येतन्न वेद सदस्येव वयं स्वाध्यायमधीत्य हरामहे यन्नः परे ददत्येह्यभौ गमिष्याव इति। स हसमित्पाणिश्चित्रं गार्ग्यायणिं प्रतिचक्राम उपायानीति। तं होवाच ब्रह्मार्घोऽसि गौतम यो मानमुपागा एहि त्वा ज्ञपयिष्यामीति ॥
citro ha vai gārgyāyaṇiryakṣyamāṇa āruṇiṃ vanve । sa ha putraṃ śvetaketuṃ prajighāya yājayeti । taṃ । hāsīnaṃ papraccha gautamasya putrāste saṃvṛtaṃ loke yasminmādhāsyasyanyamutāho boddhavā tasya mā loke dhāsyasīti । sa hovāca nāhametadveda hantācāryaṃ pṛcchānīti । sa ha pitaramāsādya papracchetīti mā prākṣītkathaṃ pratibravāṇīti । sa hovācāhamapyetanna veda sadasyeva vayaṃ svādhyāyamadhītya harāmahe yannaḥ pare dadatyehyabhau gamiṣyāva iti। sa hasamitpāṇiścitraṃ gārgyāyaṇiṃ praticakrāma upāyānīti। taṃ hovāca brahmārgho'si gautama yo mānamupāgā ehi tvā jñapayiṣyāmīti ॥
Verse 2
स होवाच ये वै के चास्माल्लोकात्प्रयन्ति चन्द्रमसमेव ते सर्वे गच्छन्ति। तेषां प्राणैः पूर्वपक्ष आप्यायते। अथापरपक्षे न प्रजनयति। एतद्वै स्वर्गस्य लोकस्य द्वारं यश्चन्द्रमास्तं यत्प्रत्याह तमतिसृजतेऽथ य एनं प्रत्याहतमिह वृष्टिर्भूत्वा वर्षति स इह कीटो वा पतङ्गो वा शकुनिर्वा शार्दूलो वा सिंहो वा मत्स्यो वा परश्वा वा पुरुषो वान्यो वैतेषु स्थानेषु प्रत्याजायते यथाकर्म यथाविद्यम्। तमागतं पृच्छति कोऽसीति तं प्रतिबूयाद्विचक्षणादतवो रेत आभृतं पञ्चदशात्प्रसूतात्पित्र्यावतस्तन्मा पुंसि कर्तर्येयध्वं पुंसा कर्त्रा मातरि मा निषिक्तः स जायमान उपजायमानो द्वादश त्रयोदश उपमासो द्वादशत्रयोदशेन पित्रा संतद्विदेहं तन्म ऋतवो मर्त्यव आरभध्वम्। तेन सत्येन तपसरस्यार्तवोऽस्मि कोऽसि त्वमस्मीति तमतिसृजते ॥
sa hovāca ye vai ke cāsmāllokātprayanti candramasameva te sarve gacchanti। teṣāṃ prāṇaiḥ pūrvapakṣa āpyāyate। athāparapakṣe na prajanayati। etadvai svargasya lokasya dvāraṃ yaścandramāstaṃ yatpratyāha tamatisṛjate'tha ya enaṃ pratyāhatamiha vṛṣṭirbhūtvā varṣati sa iha kīṭo vā pataṅgo vā śakunirvā śārdūlo vā siṃho vā matsyo vā paraśvā vā puruṣo vānyo vaiteṣu sthāneṣu pratyājāyate yathākarma yathāvidyam। tamāgataṃ pṛcchati ko'sīti taṃ pratibūyādvicakṣaṇādatavo reta ābhṛtaṃ pañcadaśātprasūtātpitryāvatastanmā puṃsi kartaryeyadhvaṃ puṃsā kartrā mātari mā niṣiktaḥ sa jāyamāna upajāyamāno dvādaśa trayodaśa upamāso dvādaśatrayodaśena pitrā saṃtadvidehaṃ tanma ṛtavo martyava ārabhadhvam। tena satyena tapasarasyārtavo'smi ko'si tvamasmīti tamatisṛjate ॥
Verse 3
स एतं देवयानं पन्थानमासाद्याग्निलोकमागच्छति स वायुलोकं स वरुणलोकं स आदित्यलोकं स इन्द्रलोकं स प्रजापतिलोकं स ब्रह्मलोकं तस्य ह वा एतस्य ब्रह्मलोकस्य आरो ह्नदो मुहूर्तोऽन्येष्टिहा विरजा नदील्यो वृक्षः सालज्यं संस्थानमपराजितमायतनमिन्द्रप्रजापती द्वारगोपौ । विभुप्रमितं विचक्षणाऽऽसन्द्यमितौजा: पर्यङ्कः प्रिया च मानसी प्रतिरूपा च चाक्षुषी पुष्पाण्यावयतौ वै च जगान्यम्बाश्चाम्बावयवीश्चाप्सरसः। अम्बया नद्यस्तमित्थंविदा गच्छति तं ब्रह्मा हाभिधावत मम यशसा विरजां वा अयं नदीं प्रापन्न वा अयं जरयिष्यतीति ॥
sa etaṃ devayānaṃ panthānamāsādyāgnilokamāgacchati sa vāyulokaṃ sa varuṇalokaṃ sa ādityalokaṃ sa indralokaṃ sa prajāpatilokaṃ sa brahmalokaṃ tasya ha vā etasya brahmalokasya āro hnado muhūrto'nyeṣṭihā virajā nadīlyo vṛkṣaḥ sālajyaṃ saṃsthānamaparājitamāyatanamindraprajāpatī dvāragopau । vibhupramitaṃ vicakṣaṇā''sandyamitaujā: paryaṅkaḥ priyā ca mānasī pratirūpā ca cākṣuṣī puṣpāṇyāvayatau vai ca jagānyambāścāmbāvayavīścāpsarasaḥ। ambayā nadyastamitthaṃvidā gacchati taṃ brahmā hābhidhāvata mama yaśasā virajāṃ vā ayaṃ nadīṃ prāpanna vā ayaṃ jarayiṣyatīti ॥
Verse 4
तं पञ्चशतान्यप्सरसां प्रतियन्ति शतं चूर्णहस्ताः शतं वासोहस्ताः शतं फलहस्ताः शतमाञ्जनहस्ताः शतं माल्यहस्तास्तं ब्रह्मालंकारेणालंकुर्वन्ति स ब्रह्मालंकारेणालंकृतो ब्रह्म विद्वान्ब्रह्माभिप्रैति स आगच्छत्यारं ह्नदं तं मनसाऽत्येति। तमित्वा संप्रतिविदो मज्जन्ति स आगच्छति मुहूर्तान्विहेष्टिहास्तेऽस्मादपद्रवन्ति स आगच्छति विरजां नदीं तां मनसैवात्येति। तत्सुकृतदुष्कृते धुनुते । तस्य प्रिया ज्ञातयः सुकृतमुपयन्त्यप्रिया दुष्कृतं तद्यथा रथेन धावयन्नथचक्रे पर्यवेक्षत, एवमहोरात्रे पर्यवेक्षत एवं सुकृतदुष्कृते सर्वाणि च द्वंद्वानि स एष विसुकृतो विदुष्कृतो ब्रह्म विद्वान्ब्रह्मैवाभिप्रैति ॥
taṃ pañcaśatānyapsarasāṃ pratiyanti śataṃ cūrṇahastāḥ śataṃ vāsohastāḥ śataṃ phalahastāḥ śatamāñjanahastāḥ śataṃ mālyahastāstaṃ brahmālaṃkāreṇālaṃkurvanti sa brahmālaṃkāreṇālaṃkṛto brahma vidvānbrahmābhipraiti sa āgacchatyāraṃ hnadaṃ taṃ manasā'tyeti। tamitvā saṃprativido majjanti sa āgacchati muhūrtānviheṣṭihāste'smādapadravanti sa āgacchati virajāṃ nadīṃ tāṃ manasaivātyeti। tatsukṛtaduṣkṛte dhunute । tasya priyā jñātayaḥ sukṛtamupayantyapriyā duṣkṛtaṃ tadyathā rathena dhāvayannathacakre paryavekṣata, evamahorātre paryavekṣata evaṃ sukṛtaduṣkṛte sarvāṇi ca dvaṃdvāni sa eṣa visukṛto viduṣkṛto brahma vidvānbrahmaivābhipraiti ॥
Verse 5
स आगच्छतील्यं वृक्षं तं ब्रह्मगन्धः प्रविशति, स आगच्छति सालज्यं संस्थानं तं ब्रह्मरसः प्रविशति, स आगच्छत्यपराजितमायतनं तं ब्रह्मतेजः प्रविशति स आगच्छति । इन्द्रप्रजापती द्वारगोपौ तावस्मादपद्रवतः स आगच्छति विभुप्रमितं तं ब्रह्मतेजः प्रविशति स आगच्छति विचक्षणामासन्दीं वृहद्रथन्तरे सामनी पूर्वौ पादौ श्यैतनौधसे चापरौ वैरूपवैराजे अनूच्येते शाकररैवते तिरश्ची सा प्रज्ञा प्रज्ञया हि विपश्यति स आगच्छत्यमितौजसं पर्यङ्कं से प्राणस्तस्य भूतं च भविष्यच्च पूर्वौ पादौ श्रीश्चेरा चापरौ बृहद्रथंतरे अनुच्ये भद्रयज्ञायज्ञीये शीर्षण्ये ऋचश्च सामानि च प्राचीनातानानि यजूंषि तिरश्चीनानि सोमांशव उपस्तरणमुद्गीथ उपश्रीः श्रीरुपबर्हणं तस्मिन्ब्रह्मास्ते तमित्थंवित्पादेनेवाग्र आरोहति । तं ब्रह्मा पृच्छति कोऽसीति तं प्रतिबूयात् ॥
sa āgacchatīlyaṃ vṛkṣaṃ taṃ brahmagandhaḥ praviśati, sa āgacchati sālajyaṃ saṃsthānaṃ taṃ brahmarasaḥ praviśati, sa āgacchatyaparājitamāyatanaṃ taṃ brahmatejaḥ praviśati sa āgacchati । indraprajāpatī dvāragopau tāvasmādapadravataḥ sa āgacchati vibhupramitaṃ taṃ brahmatejaḥ praviśati sa āgacchati vicakṣaṇāmāsandīṃ vṛhadrathantare sāmanī pūrvau pādau śyaitanaudhase cāparau vairūpavairāje anūcyete śākararaivate tiraścī sā prajñā prajñayā hi vipaśyati sa āgacchatyamitaujasaṃ paryaṅkaṃ se prāṇastasya bhūtaṃ ca bhaviṣyacca pūrvau pādau śrīścerā cāparau bṛhadrathaṃtare anucye bhadrayajñāyajñīye śīrṣaṇye ṛcaśca sāmāni ca prācīnātānāni yajūṃṣi tiraścīnāni somāṃśava upastaraṇamudgītha upaśrīḥ śrīrupabarhaṇaṃ tasminbrahmāste tamitthaṃvitpādenevāgra ārohati । taṃ brahmā pṛcchati ko'sīti taṃ pratibūyāt ॥
Verse 6
ऋतुरस्म्यार्तवोऽस्म्याकाशाद्योनेः संभूतो भार्या एतत्संवत्सरस्य तेजोभूतस्य भूतस्य भूतस्य भूतस्यात्मा त्वमात्मासि यस्त्वमसि सोऽहमस्मीति तमाह कोऽहमस्मीति सत्यमिति बूयात्किं तद्यत्सत्यमिति यदन्यद्देवेभ्यश्च प्राणेभ्यश्च तत्सथ यद्देवाश्च प्राणाश्च तत्त्यं तदेतया वाचाऽभिव्या ह्नियते सत्यमित्येतावदिदं सर्वमिदं सर्वमसि । इत्येवैनं तदाह। तदेतदृक्श्लोकेनाभ्युक्तम् यजूदरः सामशिरा आसावृङ्मूर्तिरव्ययः । स ब्रह्मेति स विज्ञेय ऋषिर्ब्रह्ममयो महानिति । तमाह केन मे पौंस्यानि नामान्याप्नोतीति प्राणेनेति ब्रूयात्। केन स्त्रीनामानीति वाचेति केन नपुंसकानीति मनसेति केन गन्धानिति प्राणेनेत्येव ब्रूयात्। केन रूपाणीति चक्षुषेति केन शब्दानिति श्रोत्रेणेति केनान्नरसानिति जिह्वयेति कैन कर्माणीति हस्ताभ्यामिति केन सुखदुःखे इति शरीरेणेति केनानन्दं रतिं प्रजातिमित्युपस्थेनेति। केनेत्या इति पादाभ्यामिति केन धियो विज्ञातव्यं कामानिति प्रज्ञयेति ब्रूयात्तमाह। आपो वै खलु मे ह्यसावयं ते लोक इति सा या ब्रह्मणो जितिय व्यष्टिस्तां जितिं जयति तां व्यष्टिं व्यश्नुते य एवं वेद य एवं वेद ॥
ṛturasmyārtavo'smyākāśādyoneḥ saṃbhūto bhāryā etatsaṃvatsarasya tejobhūtasya bhūtasya bhūtasya bhūtasyātmā tvamātmāsi yastvamasi so'hamasmīti tamāha ko'hamasmīti satyamiti būyātkiṃ tadyatsatyamiti yadanyaddevebhyaśca prāṇebhyaśca tatsatha yaddevāśca prāṇāśca tattyaṃ tadetayā vācā'bhivyā hniyate satyamityetāvadidaṃ sarvamidaṃ sarvamasi । ityevainaṃ tadāha। tadetadṛkślokenābhyuktam yajūdaraḥ sāmaśirā āsāvṛṅmūrtiravyayaḥ । sa brahmeti sa vijñeya ṛṣirbrahmamayo mahāniti । tamāha kena me pauṃsyāni nāmānyāpnotīti prāṇeneti brūyāt। kena strīnāmānīti vāceti kena napuṃsakānīti manaseti kena gandhāniti prāṇenetyeva brūyāt। kena rūpāṇīti cakṣuṣeti kena śabdāniti śrotreṇeti kenānnarasāniti jihvayeti kaina karmāṇīti hastābhyāmiti kena sukhaduḥkhe iti śarīreṇeti kenānandaṃ ratiṃ prajātimityupastheneti। kenetyā iti pādābhyāmiti kena dhiyo vijñātavyaṃ kāmāniti prajñayeti brūyāttamāha। āpo vai khalu me hyasāvayaṃ te loka iti sā yā brahmaṇo jitiya vyaṣṭistāṃ jitiṃ jayati tāṃ vyaṣṭiṃ vyaśnute ya evaṃ veda ya evaṃ veda ॥
Verse 7
प्राणो ब्रह्मेति ह स्माह कौषीतकिस्तस्य ह वा एतस्य प्राणस्य ब्रह्मणो मनो दूतं वाक्परिवेष्टी चक्षुर्गोप्नु श्रोत्रं संश्रावयितृ तस्मै वा एतस्मै प्राणाय ब्रह्मण एताः सर्वा देवता अयाचमानाय बलिं हरन्ति तथो एवास्मै सर्वाणि भूतान्ययाचमानायैव बलिं हरन्ति य एवं वेद तस्योपनिषन्न याचेदिति । तद्यथा ग्रामं भिक्षित्वाऽलब्ध्वोपविशेन्नाहमतो दत्तमश्नीयामिति। य एवैनं पुरस्तात्प्रत्याचक्षीरस्त एवैनमुपमन्त्रयन्ते ददाम त इति। एष धर्मों याचितो भवति । अन्यतस्त्वेवैनमुपमन्त्रयन्ते ददाम त इति ॥
prāṇo brahmeti ha smāha kauṣītakistasya ha vā etasya prāṇasya brahmaṇo mano dūtaṃ vākpariveṣṭī cakṣurgopnu śrotraṃ saṃśrāvayitṛ tasmai vā etasmai prāṇāya brahmaṇa etāḥ sarvā devatā ayācamānāya baliṃ haranti tatho evāsmai sarvāṇi bhūtānyayācamānāyaiva baliṃ haranti ya evaṃ veda tasyopaniṣanna yācediti । tadyathā grāmaṃ bhikṣitvā'labdhvopaviśennāhamato dattamaśnīyāmiti। ya evainaṃ purastātpratyācakṣīrasta evainamupamantrayante dadāma ta iti। eṣa dharmoṃ yācito bhavati । anyatastvevainamupamantrayante dadāma ta iti ॥
Verse 8
प्राणो ब्रह्मेति ह स्माह पैङ्गयस्तस्य ह वा एतस्य प्राणस्य ब्रह्मणो वाक्परस्ताच्चक्षुरारुन्थे चक्षुः परस्ताच्छ्रोत्रमारुन्धे श्रोत्रं परस्तान्मन आरुन्धे मनः परस्तात्प्राण आरुन्थे तस्मै वा एतस्मै प्राणाय ब्रह्मण एताः सर्वा देवता अयाचमानाये बलिं हरन्ति तथो एवास्मै सर्वाणि भूतान्ययाचमानायैव बलिं हरन्ति य एवं वेद तस्योपनिषन्न याचेदिति तद्यथा ग्रामं भिक्षित्वाऽलब्ध्वोपविशेन्नाहमतो दत्तमश्नीयामिति य एवैनं पुरस्तात्प्रत्याचक्षीरस्त एवैनमुपमन्त्रयन्ते ददाम त इत्येष धर्मो याचितो भवत्यन्यतस्त्वेवैनमुपमन्त्रयन्ते ददाम त इति ॥
prāṇo brahmeti ha smāha paiṅgayastasya ha vā etasya prāṇasya brahmaṇo vākparastāccakṣurārunthe cakṣuḥ parastācchrotramārundhe śrotraṃ parastānmana ārundhe manaḥ parastātprāṇa ārunthe tasmai vā etasmai prāṇāya brahmaṇa etāḥ sarvā devatā ayācamānāye baliṃ haranti tatho evāsmai sarvāṇi bhūtānyayācamānāyaiva baliṃ haranti ya evaṃ veda tasyopaniṣanna yācediti tadyathā grāmaṃ bhikṣitvā'labdhvopaviśennāhamato dattamaśnīyāmiti ya evainaṃ purastātpratyācakṣīrasta evainamupamantrayante dadāma ta ityeṣa dharmo yācito bhavatyanyatastvevainamupamantrayante dadāma ta iti ॥
Verse 9
अथात एकधनावरोधनं यदेकधनमभिध्यायात्पौर्णमास्यां वाऽमावास्यायां वा शुद्धपक्षे वा पुण्ये नक्षत्रेऽग्निमुपसमाधाय परिसमूह्य परिस्तीर्य पर्युक्ष्योत्पूय दक्षिणं जान्धाच्य स्न्नुवेण वा चमसेन वा कं सेन वैता आज्याहुतीर्जुहोति वाङ्नाम देवताऽवरोधिनी सा मेऽमुष्मादिदमवरुन्धां तस्यै स्वाहा। प्राणो नाम देवताऽवरोधिनी सा मेऽमुष्मादिदमवरुन्धां तस्यै स्वाहा । चक्षुर्नाम देवताऽवरोधिनी सा मेऽमुष्मादिदमवरुन्धां तस्यै स्वाहा । श्रोत्रं नाम देवताऽवरोधिनी सा मेऽमुष्मादिदमवरुन्धां तस्यै स्वाहा। मनो नाम देवताऽवरोधिनी सा मेऽमुष्मादिदमवरुधां तस्यै स्वाहा । प्रज्ञा नाम देवताऽवरोधिनी सा मेऽमुष्मादिदमवरुधां तस्यै स्वाहेत्यथ धूमगन्धं प्रजिघ्नायाज्यलेपेनाङ्गान्यनु विमृज्य वाचंयमोऽभिप्रव्रज्यार्थं ब्रवीत दूतं वा प्रहिणुयाल्लभते हैव ॥
athāta ekadhanāvarodhanaṃ yadekadhanamabhidhyāyātpaurṇamāsyāṃ vā'māvāsyāyāṃ vā śuddhapakṣe vā puṇye nakṣatre'gnimupasamādhāya parisamūhya paristīrya paryukṣyotpūya dakṣiṇaṃ jāndhācya snnuveṇa vā camasena vā kaṃ sena vaitā ājyāhutīrjuhoti vāṅnāma devatā'varodhinī sā me'muṣmādidamavarundhāṃ tasyai svāhā। prāṇo nāma devatā'varodhinī sā me'muṣmādidamavarundhāṃ tasyai svāhā । cakṣurnāma devatā'varodhinī sā me'muṣmādidamavarundhāṃ tasyai svāhā । śrotraṃ nāma devatā'varodhinī sā me'muṣmādidamavarundhāṃ tasyai svāhā। mano nāma devatā'varodhinī sā me'muṣmādidamavarudhāṃ tasyai svāhā । prajñā nāma devatā'varodhinī sā me'muṣmādidamavarudhāṃ tasyai svāhetyatha dhūmagandhaṃ prajighnāyājyalepenāṅgānyanu vimṛjya vācaṃyamo'bhipravrajyārthaṃ bravīta dūtaṃ vā prahiṇuyāllabhate haiva ॥
Verse 10
अथातो दैवः स्मरो यस्य प्रियो बुभूषेद्यस्यै वा एषां वै तेषामेवैकस्मिन्पर्वण्यग्निमुपसमाधायैतयैवावृतैता आज्याहुतीर्जुहोति वाचं ते मयि जुहोम्यसौ स्वाहा। प्राणं ते मयि जुहोम्यसौ स्वाहा । चक्षुस्ते मयि जुहोम्यसौ स्वाहा। श्रोत्रं ते मयि जुहोम्यसौ स्वाहा। मनस्ते मयि जुहोम्यसौ स्वाहा । प्रज्ञां ते मयि जुहोम्यसौ स्वाहेत्यथ धूमगन्धं प्रजिघ्रायान्यलेपेनाङ्गान्यनु विमृज्य वाचंयमोऽभिप्रव्रज्य संस्पर्श जिगमिषेदपि वाताद्वा संभाषमाणस्तिष्ठेत्प्रियो हैव भवति स्मरन्ति हैवास्य ॥
athāto daivaḥ smaro yasya priyo bubhūṣedyasyai vā eṣāṃ vai teṣāmevaikasminparvaṇyagnimupasamādhāyaitayaivāvṛtaitā ājyāhutīrjuhoti vācaṃ te mayi juhomyasau svāhā। prāṇaṃ te mayi juhomyasau svāhā । cakṣuste mayi juhomyasau svāhā। śrotraṃ te mayi juhomyasau svāhā। manaste mayi juhomyasau svāhā । prajñāṃ te mayi juhomyasau svāhetyatha dhūmagandhaṃ prajighrāyānyalepenāṅgānyanu vimṛjya vācaṃyamo'bhipravrajya saṃsparśa jigamiṣedapi vātādvā saṃbhāṣamāṇastiṣṭhetpriyo haiva bhavati smaranti haivāsya ॥
Verse 11
अथातः सांयमनं प्रातर्दनमान्तरमग्निहोत्रमिति चाचक्षते यावद्वै पुरुषो भाषते न तावत्प्राणितुं शक्नोति प्राणं तदा वाचि जुहोति । यावद्वै पुरुषः प्राणिति न तावद्भाषितुं शक्नोति वाचं तदा प्राणे जुहोति । एते अनन्ते अमृताहुती जाग्रच्च स्वपंश्च संततमव्यवच्छिन्नं जुहोत्यर्थ या अन्याः आहुतयोऽन्तवत्यस्ताः कर्ममय्यो हि भवन्त्येतद्ध वै पूर्वे विद्वांसोऽग्निहोत्रं १ जुहवांचक्रुः ॥
athātaḥ sāṃyamanaṃ prātardanamāntaramagnihotramiti cācakṣate yāvadvai puruṣo bhāṣate na tāvatprāṇituṃ śaknoti prāṇaṃ tadā vāci juhoti । yāvadvai puruṣaḥ prāṇiti na tāvadbhāṣituṃ śaknoti vācaṃ tadā prāṇe juhoti । ete anante amṛtāhutī jāgracca svapaṃśca saṃtatamavyavacchinnaṃ juhotyartha yā anyāḥ āhutayo'ntavatyastāḥ karmamayyo hi bhavantyetaddha vai pūrve vidvāṃso'gnihotraṃ 1 juhavāṃcakruḥ ॥
Verse 12
उक्थं ब्रह्मेति ह स्माह शुष्कभृङ्गारस्तदृगित्युपासीत सर्वाणि हास्मै भूतानि श्रेष्ठयायाभ्यर्चन्ते तद्यजुरित्युपासीत सर्वाणि हास्मै भूतानि श्रेष्ठयाय युज्यन्ते तत्सामेत्युपासीत सर्वाणि हास्मै भूतानि श्रेष्ठयाय संनमन्ते तच्छीरित्युपासीत तद्यश इत्युपासीत तत्तेज इत्युपासीत तद्यथैतच्छास्त्राणां श्रीमत्तमं यशस्वितमं तेजस्वितमं भवति । तथैवैवं विद्वान् सर्वेषां भूतानां श्रीमत्तमो यशस्वितमस्तेजस्वितमो भवति । तमेतमैष्टकं कर्ममयमात्मानमध्वर्युः संस्करोति तस्मिन्यजुर्मयं प्रवयति यजुर्मय ऋड्मयं होता ऋड्मये साममयमुद्गाता स एष सर्वस्यै त्रयीविद्याया आत्मैष उ एवास्यात्मा एतदात्मा भवति य एवं वेद ॥
ukthaṃ brahmeti ha smāha śuṣkabhṛṅgārastadṛgityupāsīta sarvāṇi hāsmai bhūtāni śreṣṭhayāyābhyarcante tadyajurityupāsīta sarvāṇi hāsmai bhūtāni śreṣṭhayāya yujyante tatsāmetyupāsīta sarvāṇi hāsmai bhūtāni śreṣṭhayāya saṃnamante tacchīrityupāsīta tadyaśa ityupāsīta tatteja ityupāsīta tadyathaitacchāstrāṇāṃ śrīmattamaṃ yaśasvitamaṃ tejasvitamaṃ bhavati । tathaivaivaṃ vidvān sarveṣāṃ bhūtānāṃ śrīmattamo yaśasvitamastejasvitamo bhavati । tametamaiṣṭakaṃ karmamayamātmānamadhvaryuḥ saṃskaroti tasminyajurmayaṃ pravayati yajurmaya ṛḍmayaṃ hotā ṛḍmaye sāmamayamudgātā sa eṣa sarvasyai trayīvidyāyā ātmaiṣa u evāsyātmā etadātmā bhavati ya evaṃ veda ॥
Verse 13
अथातः सर्वजितः कौषीतकेस्त्रीण्युपासनानि भवन्ति यज्ञोपवीतं कृत्वाऽप आचम्य त्रिरुदपात्रं प्रसिच्योद्यन्तमादित्यमुपतिष्ठेत वर्गोऽसि पाप्मानं मे वृङ्धीत्येतयैवावृता मध्ये सन्तमुर्गोऽसि पाप्मानं मे वृङ्धीत्येतयैवावृताऽस्तं यन्तं संवर्गोऽसि पाप्मानं मे संवृड्धीति । यदहोरात्राभ्यां पापं करोति सं तद्वृङ्क्ते ॥
athātaḥ sarvajitaḥ kauṣītakestrīṇyupāsanāni bhavanti yajñopavītaṃ kṛtvā'pa ācamya trirudapātraṃ prasicyodyantamādityamupatiṣṭheta vargo'si pāpmānaṃ me vṛṅdhītyetayaivāvṛtā madhye santamurgo'si pāpmānaṃ me vṛṅdhītyetayaivāvṛtā'staṃ yantaṃ saṃvargo'si pāpmānaṃ me saṃvṛḍdhīti । yadahorātrābhyāṃ pāpaṃ karoti saṃ tadvṛṅkte ॥
Verse 14
अथ मासि मास्यमावास्यायां पश्चाच्चन्द्रमसं दृश्यमानमुपतिष्ठेतैतयैवावृता हरिततृणाभ्यां वाक्प्रत्यस्यति यत्ते सुसीमं हृदयमधि चन्द्रमसि श्रितं तेनामृतत्वस्येशाने माऽहं पौत्रमघं रुदमिति न हास्मात्पूर्वाः प्रजाः प्रैतीति नुजातपुत्रस्याथाजातपुत्रस्याप्यायस्व समेतु ते सं ते पयांसि समु यन्तु वाजा यमादित्या अंशुमाप्याययन्तीत्येतास्तिस्त्र ऋचो जपित्वा माऽस्माकं प्राणेन प्रजया पशुभिराप्याययिष्ठा योऽस्मान्द्वेष्टि यं च वयं द्विष्मस्तस्य प्राणेन प्रजया पशुभिराप्याययस्वेति दैवीमावृतमावर्त आदित्यस्यावृतमन्वावर्त इति दक्षिणं बाहुमन्वावर्तते ॥
atha māsi māsyamāvāsyāyāṃ paścāccandramasaṃ dṛśyamānamupatiṣṭhetaitayaivāvṛtā haritatṛṇābhyāṃ vākpratyasyati yatte susīmaṃ hṛdayamadhi candramasi śritaṃ tenāmṛtatvasyeśāne mā'haṃ pautramaghaṃ rudamiti na hāsmātpūrvāḥ prajāḥ praitīti nujātaputrasyāthājātaputrasyāpyāyasva sametu te saṃ te payāṃsi samu yantu vājā yamādityā aṃśumāpyāyayantītyetāstistra ṛco japitvā mā'smākaṃ prāṇena prajayā paśubhirāpyāyayiṣṭhā yo'smāndveṣṭi yaṃ ca vayaṃ dviṣmastasya prāṇena prajayā paśubhirāpyāyayasveti daivīmāvṛtamāvarta ādityasyāvṛtamanvāvarta iti dakṣiṇaṃ bāhumanvāvartate ॥
Verse 15
अथ पौर्णमास्यां पुरस्ताच्चन्द्रमसं दृश्यमानमुपतिष्ठेतैतयैवावृता सोमो राजाऽसि विचक्षणः पञ्चमुखोऽसि प्रजापतिर्बाह्मणस्त एकं मुखं तेन मुखेन राज्ञोऽत्सि तेन मुखेन मामन्नादं कुरु राजा त एकं मुखं तेन मुखेन विशोऽत्सि तेन मुखेन मामन्नादं कुरु श्येनस्त एकं मुखं तेन । मुखेन पक्षिणोऽत्सि तेन मुखेन मामन्नादं कुर्वग्निष्ट एकं मुखं तेन मुखेनेमं लोकमत्सि तेन मुखेन मामन्नादं कुरु त्वयि पञ्चमं मुखं तेन मुखेन सर्वाणि भूतान्यत्सि तेन मुखेन मामन्नादं कुरु माऽस्माकं प्राणेन प्रजया पशुभिरवक्षेष्ठा योऽस्मान्द्वेष्टि यं च वयं द्विष्मस्तस्य प्राणेन प्रजया पशुभिरवक्षीयस्वेति दैवीमावृतमावर्त आदित्यस्यावृतमन्वावर्तन्त इति दक्षिणं बाहुमन्वावर्तते ॥
atha paurṇamāsyāṃ purastāccandramasaṃ dṛśyamānamupatiṣṭhetaitayaivāvṛtā somo rājā'si vicakṣaṇaḥ pañcamukho'si prajāpatirbāhmaṇasta ekaṃ mukhaṃ tena mukhena rājño'tsi tena mukhena māmannādaṃ kuru rājā ta ekaṃ mukhaṃ tena mukhena viśo'tsi tena mukhena māmannādaṃ kuru śyenasta ekaṃ mukhaṃ tena । mukhena pakṣiṇo'tsi tena mukhena māmannādaṃ kurvagniṣṭa ekaṃ mukhaṃ tena mukhenemaṃ lokamatsi tena mukhena māmannādaṃ kuru tvayi pañcamaṃ mukhaṃ tena mukhena sarvāṇi bhūtānyatsi tena mukhena māmannādaṃ kuru mā'smākaṃ prāṇena prajayā paśubhiravakṣeṣṭhā yo'smāndveṣṭi yaṃ ca vayaṃ dviṣmastasya prāṇena prajayā paśubhiravakṣīyasveti daivīmāvṛtamāvarta ādityasyāvṛtamanvāvartanta iti dakṣiṇaṃ bāhumanvāvartate ॥
Verse 16
अथ संवेश्यञ्जायायै हृदयमभिमृशेद्यत्ते सुसीमे हृदये हितमन्तः प्रजापतौ मन्येऽहं मां तद्विद्वांसं तेन माऽहं पौत्रमधं रुदमिति न हास्मात्पूर्वाः प्रजाः प्रेतीति ॥
atha saṃveśyañjāyāyai hṛdayamabhimṛśedyatte susīme hṛdaye hitamantaḥ prajāpatau manye'haṃ māṃ tadvidvāṃsaṃ tena mā'haṃ pautramadhaṃ rudamiti na hāsmātpūrvāḥ prajāḥ pretīti ॥
Verse 17
अथ प्रोष्यायन्पुत्रस्य मूर्धानमभिमृशेत्। अङ्गादङ्गात्संभवसि हृदयादधिजायसे। आत्मा त्वं पुत्र माविध स जीव शरदः शतमसाविति नामास्य गृह्णाति। अश्मा भव परशुर्भव हिरण्यमस्तृतं भव तेजो वै पुत्रनामासि स जीव शरदः शतमसाविति नामास्य गृह्णाति येन प्रजापतिः प्रजाः पर्यगृह्णादरिष्टयै तेन त्वा परिगृह्णाम्यसाविति नामास्य गृह्णात्यथास्य दक्षिणे कर्णे जपत्यस्मै प्रयन्धि मघवन्नृजीषिन्नितीन्द्र श्रेष्ठानि द्रविणानि धेहीति सव्ये माच्छित्था मा व्यथिष्ठाः शतं शरद आयुषो जीव पुत्र ते नाम्ना मूर्धानमवजिघ्राम्यसाविति त्रिर्मूर्धानमवजिघ्नाद्रवां त्वा हिंकारेणाभि हिं करोमीति त्रिमूर्धानमभि हिं कुर्यात्॥
atha proṣyāyanputrasya mūrdhānamabhimṛśet। aṅgādaṅgātsaṃbhavasi hṛdayādadhijāyase। ātmā tvaṃ putra māvidha sa jīva śaradaḥ śatamasāviti nāmāsya gṛhṇāti। aśmā bhava paraśurbhava hiraṇyamastṛtaṃ bhava tejo vai putranāmāsi sa jīva śaradaḥ śatamasāviti nāmāsya gṛhṇāti yena prajāpatiḥ prajāḥ paryagṛhṇādariṣṭayai tena tvā parigṛhṇāmyasāviti nāmāsya gṛhṇātyathāsya dakṣiṇe karṇe japatyasmai prayandhi maghavannṛjīṣinnitīndra śreṣṭhāni draviṇāni dhehīti savye mācchitthā mā vyathiṣṭhāḥ śataṃ śarada āyuṣo jīva putra te nāmnā mūrdhānamavajighrāmyasāviti trirmūrdhānamavajighnādravāṃ tvā hiṃkāreṇābhi hiṃ karomīti trimūrdhānamabhi hiṃ kuryāt॥
Verse 18
अथातो दैवः परिमर एतद्वै ब्रह्म दीप्यते यदग्निर्चलत्यथैतन्म्रियते यन्न ज्वलति तस्यादित्यमेव तेजो गच्छति वायु प्राण एतद्वै ब्रह्म दीप्यते यदादित्यो दृश्यतेऽथैतन्मियते यन्न दृश्यते तस्य चन्द्रमसमेव तेजो गच्छति वायु प्राण एतद्वै ब्रह्म दीप्यते यच्चन्द्रमा दृश्यते। अथैतन्मियते यन्न दृश्यते तस्य विद्युतमेव तेजो गच्छति वायु प्राण एतद्वै ब्रह्म दीप्यते यद्विद्विद्योततेऽथैतन्मियते यन्न विद्योतते तस्य वायुमेव तेजो गच्छति वायु प्राणः । ता वा एताः सर्वा देवता वायुमेव प्रविश्य वायौ मृता न मृच्छन्ते तस्मादेव उ पुनरुदीरत इत्यधिदैवत-मथाध्यात्मम्॥
athāto daivaḥ parimara etadvai brahma dīpyate yadagnircalatyathaitanmriyate yanna jvalati tasyādityameva tejo gacchati vāyu prāṇa etadvai brahma dīpyate yadādityo dṛśyate'thaitanmiyate yanna dṛśyate tasya candramasameva tejo gacchati vāyu prāṇa etadvai brahma dīpyate yaccandramā dṛśyate। athaitanmiyate yanna dṛśyate tasya vidyutameva tejo gacchati vāyu prāṇa etadvai brahma dīpyate yadvidvidyotate'thaitanmiyate yanna vidyotate tasya vāyumeva tejo gacchati vāyu prāṇaḥ । tā vā etāḥ sarvā devatā vāyumeva praviśya vāyau mṛtā na mṛcchante tasmādeva u punarudīrata ityadhidaivata-mathādhyātmam॥
Verse 19
एतदै ब्रा दीप्यते चद्वाचा वदत्यथैतन्म्रियते यन्न वदति तस्य चक्षुरेव तेजो गच्छति प्राणं प्राण एतद्वै ब्रह्म दीप्यते यच्चक्षुषा पश्यत्यथैतन्म्रियते यन्न पश्यति तस्य श्रोत्रमेव तेजो गच्छति प्राणं प्राण एतदै ब्रह्म दीप्यते यच्छ्रोत्रेण शृणोत्यथैतन्म्रियते यन्न शृणोति तस्य पन एव तेजो गच्छति प्राणं प्राण एतद्वै ब्रह्म दीप्यते यन्मनसा ध्यायत्यथैतन्म्रियते यन्त्र ध्यायति तस्य प्राणमेव तेजो गच्छति प्राणं प्राणस्ता वा एताः सर्वा देवता: प्राणमेव प्रविश्य प्राणे मृता न मृच्छन्ते तस्मा दव उ पुनरुदीरते तद्यदिह वा एवं विद्वांस उभौ पर्वतावभिप्रवर्तेयातां तुस्तूर्षमाणौ दक्षिणशोत्तरश्च न हैवैनं स्तृण्वीयाताम्। अथ य एनं द्विषन्ति यांचे स्वयं द्वेष्टि त एनं सर्वे परिम्रियन्ते ॥
etadai brā dīpyate cadvācā vadatyathaitanmriyate yanna vadati tasya cakṣureva tejo gacchati prāṇaṃ prāṇa etadvai brahma dīpyate yaccakṣuṣā paśyatyathaitanmriyate yanna paśyati tasya śrotrameva tejo gacchati prāṇaṃ prāṇa etadai brahma dīpyate yacchrotreṇa śṛṇotyathaitanmriyate yanna śṛṇoti tasya pana eva tejo gacchati prāṇaṃ prāṇa etadvai brahma dīpyate yanmanasā dhyāyatyathaitanmriyate yantra dhyāyati tasya prāṇameva tejo gacchati prāṇaṃ prāṇastā vā etāḥ sarvā devatā: prāṇameva praviśya prāṇe mṛtā na mṛcchante tasmā dava u punarudīrate tadyadiha vā evaṃ vidvāṃsa ubhau parvatāvabhipravarteyātāṃ tustūrṣamāṇau dakṣiṇaśottaraśca na haivainaṃ stṛṇvīyātām। atha ya enaṃ dviṣanti yāṃce svayaṃ dveṣṭi ta enaṃ sarve parimriyante ॥
Verse 20
अथातो निःश्रेयसादानं सर्वा ह वै देवता अहंश्रेयसे विवदमानाः । अस्माच्छरीरादुच्चक्रमुस्तद्यारुभूतं शिश्येऽथैनद्वाप्रविवेश तद्वाचा वदच्छिश्य एव। अथैनच्चक्षुः प्रविवेश तद्वाचा वदच्चक्षुषा पश्यच्छिश्य एवार्थेनच्छ्रोत्रं प्रविवेश तद्वाचा वदच्चक्षुषा पश्यच्छ्रोत्रेण शृण्वच्छिश्य एवाथैनन्मनः प्रविवेश तद्वाचा वदच्चक्षुषा पश्यच्छ्रोत्रेण शृण्वन्मनसा ध्यायच्छिश्य एवाथैनत्प्राणः प्रविवेश तत्तत एव समुत्तस्थौ ते देवाः प्राणे निःश्रेयसं विदित्वा प्राणमेव प्रज्ञात्मानमभिसंभूय सहैतैः सर्वैरस्माल्लोकादुच्चक्रमुः। ते वायुप्रतिष्ठा आकाशात्मानः स्वरीयुस्तथो एवैवं विद्वान्सर्वेषां भूतानां प्राणमेव प्रज्ञात्मानमभिसंभूय सहैतैः सर्वैरस्माच्छरीरादुत्क्रामति से वायुप्रतिष्ठ आकाशात्मा स्वरेति स तद्भवति यत्रैते देवास्तत्प्राप्य तदमृतो भवति यदमृता देवाः ।।
athāto niḥśreyasādānaṃ sarvā ha vai devatā ahaṃśreyase vivadamānāḥ । asmāccharīrāduccakramustadyārubhūtaṃ śiśye'thainadvāpraviveśa tadvācā vadacchiśya eva। athainaccakṣuḥ praviveśa tadvācā vadaccakṣuṣā paśyacchiśya evārthenacchrotraṃ praviveśa tadvācā vadaccakṣuṣā paśyacchrotreṇa śṛṇvacchiśya evāthainanmanaḥ praviveśa tadvācā vadaccakṣuṣā paśyacchrotreṇa śṛṇvanmanasā dhyāyacchiśya evāthainatprāṇaḥ praviveśa tattata eva samuttasthau te devāḥ prāṇe niḥśreyasaṃ viditvā prāṇameva prajñātmānamabhisaṃbhūya sahaitaiḥ sarvairasmāllokāduccakramuḥ। te vāyupratiṣṭhā ākāśātmānaḥ svarīyustatho evaivaṃ vidvānsarveṣāṃ bhūtānāṃ prāṇameva prajñātmānamabhisaṃbhūya sahaitaiḥ sarvairasmāccharīrādutkrāmati se vāyupratiṣṭha ākāśātmā svareti sa tadbhavati yatraite devāstatprāpya tadamṛto bhavati yadamṛtā devāḥ ।।